Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Meteorologická stanice v Ondřejově

31. 07. 2017 16:24:54
Ondřejov se nachází v krajině českého malíře a spisovatele Josefa Lady s krásnými stezky a výhledy na zalesněné kopce a okolní malebné vesničky. Z hlediska meteorologického jsou jednotlivá díla J. Lady zajímavá.
Historická literatura nám často prozrazuje, jaké dříve panovalo na určitých místech počasí. Kresby J. Lady zachycují opravdovou zimu s bohatou sněhovou nadílkou. Existuje jistá diskuse o tom, zda-li se u nás vyskytovaly dříve "drsnější" zimy než dnes. Meteorolog z ČHMÚ Pavel Jůza v článku ukázal, že v době, kdy byl autor ještě mlád, se vyskytovalo skutečně mnoho nadprůměrně studených zim s větším množstvím sněhu. (Nejednalo se však o žádné extrémy.) Je zřejmé, že J. Lada se tak nechal inspirovat počasím, které v té době v Hrusicích a okolí bylo všudypřítomné. A pokud se jedná o to, jest-li bylo více studených zim než dnes, mohu poznamenat, že se v průběhu 20. století snížil počet ledových a mrazových dnů včetně sněhové pokrývky. Podle klimatického modelu "Aladin-Climate.cz" nadále bude tento trend pokračovat.

.

Klimatologická stanice v Ondřejově, s pozorovatelem, se nachází blízko centra v nadmořské výšce 485 m, která automaticky zaznamenává základní meteorologické prvky. Pozorovatel k tomu navíc ručně připisuje další podružné prvky. Současné typické automatické stanice podle schváleného standardu WMO (World Meteorological Organization), u nás měřené Českým hydrometeorologickým ústavem, jsou umístěné po celém světě. Stanice v Ondřejově se zřídka využívá i k výzkumu okolní krajiny. Nedaleko je také umístěná na pozemku Astronomického ústavu AV ČR, vedle slunečního radioteleskopu, druhá, která zvlášť monitoruje kvalitu vzduchu.

Prohlížeč webových kamer ČHMÚ

Zdroj:

Existovaly "Ladovské zimy"?

Graf automatické stanice

Informace o kvalitě vzduchu v ČR

Kvalita vzduchu v Ondřejově

Změna klimatu (ČHMÚ)

Radioteleskopy: Ondřejov

Naučný článek o tom, jak meteorologové měří počasí, Ing. Pavel Lipina: Meteorologie aneb jak měříme počasí

Autor: Petr Hlinomaz | pondělí 31.7.2017 16:24 | karma článku: 9.88 | přečteno: 689x

Další články blogera

Petr Hlinomaz

Malé politické strany

Skutečně volbou malé politické strany může propadnout váš hlas? Je pravda, že tím zvýšíte šanci hnutí ANO a Komunistů?

19.10.2017 v 20:06 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 235 | Diskuse

Petr Hlinomaz

O povětrnosti

V druhé polovině 19. století byla sepsána zajímavá naučná knížka od významného českého matematika, učitele a spisovatele Františka Josefa Studničky pojednávající o poznatcích z oblasti vědního oboru meteorologie.

4.9.2017 v 20:12 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 509 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Liberálové nejsou vlastizrádci

Miroslav Kalousek se dopustil hrubé urážky, když liberálně smýšlející označil za vlastizrádce. A to jenom proto, že si přejí referendum o setrvání v EU.

11.8.2017 v 13:55 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 717 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 522 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.19 | Přečteno: 275 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 536 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 553 | Diskuse
Počet článků 257 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 770

Jsem svobodomyslný člověk ... Píši příspěvky o liberální politice, počasí a globálním oteplování. Spravuji fb. stránku Počasí a klima.

Jsem členem Strany svobodných občanů.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.