Proč je pod keřem chladněji, než pod slunečníkem?

Letos bylo velmi teplé léto, a tak jsem se často zdržoval ve stínu. Všimnul jsem si, že pod keřem je mnohem chladněji, než pod slunečníkem. Když jsem sáhnul na list keře, zjistil jsem, že je mnohem chladnější, než povrch slunečníku. Nejsem biolog, ale co si pamatuji ze střední, tak tam nás učili, že rostliny potřebují světlo, ale že by spotřebovaly i teplo se nikdo nezmínil. Tak mě napadlo, že by nám pomohly zelené rostliny, které navíc spotřebují CO2.

Důvody pro chladnější listy jsou dva:

1. Stínící listy mají nad jednotkovou plochou krajiny dohromady mnohem větší povrch, než plátno slunečníku, stínící stejnou plochu. Teplo, přijaté ze Slunce, mohou odevzdávat vzduchu mnohem větším povrchem než ten slunečník.

2. Listy odpařují vodu, získanou kořeny ze země. Ochlazují se skupenským teplem, jež potřebuje voda pro své odpaření.

10. 10. 2018 13:37

Skleníkový efekt.

V poslední době se stále setkáváme s výrazem Skleníkový efekt Jak probíhá oteplování ve skleníku? Sluneční paprsky procházejí sklem skleníku a ohřívají půdu a vzduch. Sklo brání úniku teplého vzduchu, takže teplota ve skleníku stoupá. Jak je to s oteplováním naší planety? Sluneční paprsky, rovněž procházejí vzduchem a oteplují půdu a okolní vzduch. Jaký je tady rozdíl? Tepelná energie prochází CO2 stejně shora dolů, jako ze spodu nahoru. Proč se tedy planeta otepluje? CO2. metan, nebo i vodní páry, mají větší hmotnost, než dusík, tudíž naakumulují více tepla, kterému trvá mnohem déle, než se vyzáží do vesmíru. Ale největší vliv na oteplování naší planety májí změny sluneční aktivity a postavení slunce k naší zeměkouli.

Nechapu proc se ti dva posledni cesti prezidenti musi vyjadrovat hlavne k tomu, cemu vubec nerozumi.

Uz jste nekdy slysel, ze by se Anglicka Kralovna, belgicky ci spanelsky kral nebo nakonec i nejaky nemecky prezident vyjadrolali ke kazdemu "prdu"?

Projekty na "záchranu atmosféry" počítají s tím, že země, které se do nich zapojí, budou muset vydat třeba i několik procent ze svého HDP, aby ty projekty mohly být realizovány. Koho jiného, než hlavy států by to mělo zajímat? Má smysl zapojovat zemi do projektů, které budou stát sto miliard korun ročně, když obyvatelé té země bydlí v panelácích a v infrastruktuře chybějí stovky až tisíce miliard korun? Kdyby nyní udeřil dvoutýdenní čtyřicetistupňový mráz (je to jen otázka statistiky), selhaly by dodávky vody, tepla i elektřiny. Obyvatelé paneláků si nemohou doma rozdělat ani oheň. Mohli bychom se pak nad hromadami mrtvých utěšovat, že jsme díky projektům na snížení skleníkových plynů ušetřili atmosféře setinu procenta CO2?

Problém je v tom, že teorie o globálním oteplování se mnohem více podobá politické deklaraci, než vědecké teorii. Mnozí vědci se rádi shodnou na nějakých tezích jen proto, že právě z podpory těchto tezí plynou největší peníze. Teorie o globálním oteplování způsobovaného člověkem je velice dobře finančně podporována. Výzkum globálního oteplování je ideálním termínem, kterým lze zdůvodnit nutnost navýšit rozpočet svého vědeckého pracoviště.

Proč se tedy Sahara proměnila v poušť několik tisíc let před průmyslovou revolucí? Protože stoupl obsah CO2 v atmosféře? Dokážeme rozlišit oteplování způsobené zvýšeným obsahem CO2 v atmosféře od oteplování, které způsobilo vyschnutí Sahary? Přiznejme si, že nedokážeme. Oteplování planety (je-li to vůbec správný výraz) prokazatelně probíhá již několik tisíc let. Již zítra se může odehrát podobná událost jako kolem roku 1475 před Kristem, kdy explodovala Théra, a v Evropě se poté na šest let zastavil růst stromů. Podobná událost se odehrála roku 536 našeho letopočtu. Dodnes není jasné, zda šlo o meteorit nebo výbuch sopky, ale v Itálii mrzlo i v sprnu. Půl roku lidé neviděli slunce.

Ano, měli bychom chránit přírodu a životní prostředí. Jenže pokud chceme životní prostředí na planetě opravdu zlepšit, nepomůže tomu, když omezíme ekonomiky většiny zemí světa. Takovou snahu snadno vyruší výbuch jediné větší sopky.

Lidé, kteří mají ambice zachraňovat atmosféru planety a hodlají na to obětovat biliony dolarů a zapojit celé národy, nemají rozum. Smysl má pouze zabezpečit životy lidí před klimatickými výkyvy, které prostě na naší planetě NEVYHNUTELNĚ přicházejí. Environmentalisté, kteří chtějí znásilnit celé národy, aby se zapojily do obludně nákladných projektů na záchranu planety, jen budují svoji moc. Nic víc. Především tímto problémem se zabývá Klausova kniha.

Clovek menil pocasi a skodil prirode odjakziva, to neni problem jenom soucasne doby. Kdyz vykacite les, okamzite zmenite pocasi na danem miste. Nyni se vyskytl novy hrac, zvysena koncentrace sklenikovych plynu. S nesouhlasem opatreni neni resenim zpochybnovat klimatologii.

"Modrá planeta" je k mání za dvě koruny. Na grafu je tam ukázáno, že se neotepluje, a pokud ano, tak je nám vysvětleno, že to vůbec nebude vadit.

Rozdával bych ji jako útěchu zemědělcům,rybářům a lesníkům v srpnových dnech, kdy u nás byla krajina spálená a vodní toky vyschlé.

Je to takový paradox, když si uvědomím, že za doby komunistického režimu byly knihy o počasí liberálnější než dnes. S domněním, že dnes je svoboda slova a může se vše, tak vlastně dochází k opačnému výsledku, tedy, že se věda pokřivuje víc než dřív.