Držme se skutečné vědy

Meteorologie a Klimatologie jsou vědními disciplínami, které mají svá určitá pravidla, stejně jako další jiné. Jsou to taková, která se nevymyslela jenom proto, aby se vědec sám sebe utlačoval psanými povinnostmi.

Má to své dobré důvody.

Všiml jsem si jednoho zajímavého, zřejmě staršího, článku, v kterém se tvrdí, že ze zaznamenaných teplot ve stanici v Praze Klementinu nelze vysledovat žádné významné teplotní skoky vyvolané lidskou aktivitou. Autor uvedl především vliv skleníkového plynu CO2. Dále také uvedl průběh průměrných teplot během všech měsíců a také např. i celoroční vývoj, atd.

Oteplování vlivem skleníkových plynů se sleduje v globálním měřítku, poněvadž nelze se soutředit pouze na jednu jedinou stanici, obzláště nestandardně umístěnou. Přesto v rámci mezí je stanice standardizovaná běžnými úkony metrologie (profesionální měření se kalibruje a adjustuje). Umístěné stanice ve velkých městech nejsou pro sledování změn klimatu ideální. Přesto se průběh teplot na těchto stanicích sleduje. Např. ve střední Evropě je vidět z dlouhodobého pohledu totožná shoda teplotního vývoje, obzvláště ve městech. Ale i to není perspektivním materiálem pro studování změn klimatu a vlivu skleníkových plynů na teploty.

Pokud bychom vyloženě se chtěli pouze soustředit na stanici v Praze Klementinu s vědomím, že známe dlouhodobý vývoj teplot v globálním měřítku, tak to lze, ale v žádném případě není možné oddělovat vliv městského tepelného ostrova a dokazovat na tom, že se neoteplilo a ještě k tomu prokazovat žádný nebo min. vliv skleníkových plynů. Je totiž zřejmé, že je tomu přesně naopak. Zesílení MTO nezpůsobuje pouze změna v aglomeraci měst, ale také změna vlivu je závislá ve velké míře na počasí. A to že dlouhodobý průběh počasí ovlivňují atmosférické jevy včetně skleníkového efektu - by mělo být jasné. Čím více MTO ukazuje zesilování, tím je větší pravděpodobnost zesílení i vlivem skleníkových plynů. Proto se také dělá výzkum MTO a dává se tato problematika do souvislosti se změnou klimatu. Zesilující vliv MTO je nepřímým důkazem probíhajících změn klimatu, a to, že je to způsobeno lidskou aktivitou snad není ani potřeba dodávat. Myslím, že není vůbec dobré se ptát, která složka má na teploty větší vliv, nebo dokonce tvrdit, že jedna z nich kvůli druhé nemá vliv žádný, protože vztah mezi městy a velkoměsty s klimatickou změnou (se skleníkovým efektem) je vzájemně propojeno a nelze tak nic přesně říci. Odpověď s přesnými čísly by byla zavádějící.  Stanice, resp. naměřená data, ve městech jsou špatným příkladem jakož podklad pro probíhající změnu vlivem skleníkových plynů. Měření v pražském Klementinu není v souladu s vyhláškou Světové meteorologické organizace (WMO).

Z uvedeného grafu tak můžeme pouze konstatovat, že se ve stanici v Praze Klementinu min. za 30 let výrazně oteplilo. A to, že v některých měsících se oteplilo méně nebo více nehraje v souvislosti se změnou klimatu moc velkou roli. Koneckonců ve většině případech v uvedených grafů ve zmiňovaném článku je vidět oteplování. Když se posledních 30 let jakož celek z předchozím obdobím porovná, určitý teplotní skok tam vidět je, a statisticky významný.

O tomto tématu často přemýšlím, zmíněný článek jsem uvedl pouze jako příklad, v kterém najdete i očištěný graf od MTO.

Ochlazování a oteplování v Praze Klementinu