Má to své dobré důvody.
Všiml jsem si jednoho zajímavého, zřejmě staršího, článku, v kterém se tvrdí, že ze zaznamenaných teplot ve stanici v Praze Klementinu nelze vysledovat žádné významné teplotní skoky vyvolané lidskou aktivitou. Autor uvedl především vliv skleníkového plynu CO2. Dále také uvedl průběh průměrných teplot během všech měsíců a také např. i celoroční vývoj, atd.
Oteplování vlivem skleníkových plynů se sleduje v globálním měřítku, poněvadž nelze se soutředit pouze na jednu jedinou stanici, obzláště nestandardně umístěnou. Přesto v rámci mezí je stanice standardizovaná běžnými úkony metrologie (profesionální měření se kalibruje a adjustuje). Umístěné stanice ve velkých městech nejsou pro sledování změn klimatu ideální. Přesto se průběh teplot na těchto stanicích sleduje. Např. ve střední Evropě je vidět z dlouhodobého pohledu totožná shoda teplotního vývoje, obzvláště ve městech. Ale i to není perspektivním materiálem pro studování změn klimatu a vlivu skleníkových plynů na teploty.
Pokud bychom vyloženě se chtěli pouze soustředit na stanici v Praze Klementinu s vědomím, že známe dlouhodobý vývoj teplot v globálním měřítku, tak to lze, ale v žádném případě není možné oddělovat vliv městského tepelného ostrova a dokazovat na tom, že se neoteplilo a ještě k tomu prokazovat žádný nebo min. vliv skleníkových plynů. Je totiž zřejmé, že je tomu přesně naopak. Zesílení MTO nezpůsobuje pouze změna v aglomeraci měst, ale také změna vlivu je závislá ve velké míře na počasí. A to že dlouhodobý průběh počasí ovlivňují atmosférické jevy včetně skleníkového efektu - by mělo být jasné. Čím více MTO ukazuje zesilování, tím je větší pravděpodobnost zesílení i vlivem skleníkových plynů. Proto se také dělá výzkum MTO a dává se tato problematika do souvislosti se změnou klimatu. Zesilující vliv MTO je nepřímým důkazem probíhajících změn klimatu, a to, že je to způsobeno lidskou aktivitou snad není ani potřeba dodávat. Myslím, že není vůbec dobré se ptát, která složka má na teploty větší vliv, nebo dokonce tvrdit, že jedna z nich kvůli druhé nemá vliv žádný, protože vztah mezi městy a velkoměsty s klimatickou změnou (se skleníkovým efektem) je vzájemně propojeno a nelze tak nic přesně říci. Odpověď s přesnými čísly by byla zavádějící. Stanice, resp. naměřená data, ve městech jsou špatným příkladem jakož podklad pro probíhající změnu vlivem skleníkových plynů. Měření v pražském Klementinu není v souladu s vyhláškou Světové meteorologické organizace (WMO).
Z uvedeného grafu tak můžeme pouze konstatovat, že se ve stanici v Praze Klementinu min. za 30 let výrazně oteplilo. A to, že v některých měsících se oteplilo méně nebo více nehraje v souvislosti se změnou klimatu moc velkou roli. Koneckonců ve většině případech v uvedených grafů ve zmiňovaném článku je vidět oteplování. Když se posledních 30 let jakož celek z předchozím obdobím porovná, určitý teplotní skok tam vidět je, a statisticky významný.
O tomto tématu často přemýšlím, zmíněný článek jsem uvedl pouze jako příklad, v kterém najdete i očištěný graf od MTO.
Ochlazování a oteplování v Praze Klementinu