Metodiky zpracování průměrné globální teploty - úvaha

Klimatologové zpracovávají data a poté různými metodami vyhodnocují průběh určitých meteorologických prvků. Nejhlavnějším indikátorem při sledování změn v klimatu se označuje průměrná teplotní odchylka.

V předchozím článku jsem v rychlosti psal o Antarktidě. Rád bych se ještě k tomu vrátil a zmínil několik důležitých připomínek.

Průměrná globální teplota se neustále sleduje. Samozřejmě existují různé nedostatky, které výzkum komplikují - ať už je to nehomogenita dat, nedostačující pokrytí meteorologických stanic v určitých regionech, nebo třeba i méně informací o teplotách nad oceány. Vědci se snaží údaje doplňovat a dochází tak k zpřesňování výsledků.

K tomu, abychom mohli vyvodit nějaké závěry, potřebujeme mít k dispozici dostatek množství vědeckých materiálů s důvěryhodnými vysvětlivkami i s popisem metody zpracování. Na internetu je takových informací poměně málo, řekl bych. Myslím si, že nemá smysl vycházet pouze z jednoho určitého grafu, či z nějaké jedné mapky. Je potřeba všechny možné variace si prohlédnout a až poté učinit závěr. Měla by se brát v zřetel metodika a pokusit se nebřeberné množství informací z všeobecnit v určitý jeden celek. U klimatologie to znamená používat standartní dlouhodobý průměr. Když jsem si prohlížel anomální mapky, zjistil jsem, že na internetu je toho sice mnoho, ale když potřebuji zjistit dlouhodobý průběh průměrné teploty na Antarktidě, vyskytl se problém - různorodost informací s různými metodami ...

Podle zveřejněných teplotních map a animací lze si domyslet hrubý odhad ve změnách teplotního charakteru. Antarktida je rozsáhlý kontinent, na kterém pozorujeme širší teplotní variabilitu. Většinou se ukazuje, že tato rozsáhlá pustina  ve srovnání s jinými oblastmi vykazuje průběžné mírné oteplování. Často bývá rozdělena na dvě části. Jedna část ukazuje, že docházelo k žádnému průměrnému vzestupu teplot, či se i v malé části ochlazovalo. Další  část poměrné rozsáhlé oblasti v teplotní mapce nám naznačuje mírné až výraznější oteplení. To znamená, že růst průměrné teploty na Antarktidě lze při prohlížení materiálů zpozorovat, byť se jedná oproti severní polokouli o nevýrazné změny.

Změny ve vývoji teplot během období 2000-2009 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1951-1980. Teplotní variabilita je zde patrná. V severní polokouli dochází k výraznějšímu oteplování než na jižní. V některých oblastech nad oceány je vidět dokonce ochlazování. Zdroj: http://www.earth.columbia.edu/articles/view/2620, http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2010-062

Změny ve vývoji teplot během období 2000-2009 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1951-1980. Zdroj:http://www.skepticalscience.com/A-detailed-look-at-Hansens-1988-projections.html

 -

 -

Vytvořil jsem si svojí facebookovou stránku. Příležitostně tam dávám odkazy na různé odborné práce, zajímavé rozhovory, přednášky a důvěryhodné odkazy o počasí a změně klimatu (+ odkazy na moje články pochopitelně :-)).

Počasí a klima