Někdo přirovnává klimatologické modely k věštění z koule, já tomu říkám seriózní odhad dle emisních scénářů atd.
Někomu může připadat oteplení nicotné, jenže vypočítaný průměr nevypovídá o výrazných změnách v určitých oblastech. Je chybou se chytat doslova některých prací, v kterých se oddělují jednotlivé vlivy. Změna klimatu je komplexní problém, který je úzce spojen se všemi vlivy. Jinými slovy např. se dokázal větší vliv skleníkových plynů než vliv přeměny krajiny, jenže i přesto zásah do krajiny je vlivem naprosto zásadním. Zásah do krajiny totiž mění meteorologické prvky, oblast je tak více náchylná na sucho a problémy s nedostatkem pitné a užitkové vody. Oddělovat tedy jednotlivé vlivy od sebe je v podstatě nesmysl. Nelze od vlivu skleníkových plynů oddělovat ani žádné přírodní klimatické jevy, protože jednoduše řečeno se antropogenní vliv začlenil do přírodního procesu. Tedy argumentace typu, že se v nějakém období oteplilo díky klimatickému jevu, je pravdivá tak napůl.
Odchylka globální průměrné teploty vzduchu od normálu (1951-1980) ve °C:
1980 - 0,27
1981 - 0,33
1982 - 0,14
1983 - 0,31
1984 - 0,16
1985 - 0,12
1986 - 0,18
1987 - 0,34
1988 - 0,41
1989 - 0,28
-
1990 - 0,44
1991 - 0,41
1992 - 0,22
1993 - 0,24
1994 - 0,31
1995 - 0,45
1996 - 0,34
1997 - 0,47
1998 - 0,62
1999 - 0,4
-
2000 - 0,4
2001 - 0,53
2002 - 0,62
2003 - 0,61
2004 - 0,53
2005 - 0,67
2006 - 0,61
2007 - 0,64
2008 - 0,51
2009 - 0,63
-
2010 - 0,7
2011 - 0,57
2012 - 0,61
2013 - 0,64
2014 - 0,73
2015 - 0,86
2016 - 0,98
2017 - 0,9
2018 - 0,89
Pozn.: Podle WMO (Světové meteorologické organizace) se rok 2018 umístil na čtvrtém místě.
Zdroj: NASA, WMO, Meteocentrum, Climate Central