Předpovídání počasí

Učitel technických předmětů na rolnické škole ve Velkém Meziříčí Antonín Večeř sepsal počátkem 20. stol. naučnou knížku o počasí, v níž se poukazuje na tehdejší pokrok v oblasti synoptické meteorologie.

Antonín Večeř byl autorem různých učebnic, spolupracovníkem Ottova slovníku naučného, zakladatelem velkomeziříčského muzea, aktivním členem různých spolků, členem městského zastupitelstva, předsedou místní školní rady atd.

 
Knížka s názvem "Předpovídání počasí" byla publikována v r. 1914 nakladatelem Karlem Svobodou v Bystřici pod Hostýnem.  Řekl bych, že vlastně  autor navazuje na Studničkovu práci "O povětrnosti", v níž Dr. Studnička detailněji rozebíral základy nauky o počasí a popsal fungování základních měřících přístrojů. A. Večeř se zaměřil především na nové poznatky týkající se předpovědi rozložení tlaku vzduchu; vědělo se totiž už, že změna charakteru počasí  je závislá na pohybu tlakových útvarů, jenž důsledně vysvětluje na základě příkladu Telegrafické počasové zprávy z c. k. ústředny pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni, v které jsou zobrazeny osm počasových (povětrnostních) map k jednotlivým dnům z roku 1912 a 1913.

Začátkem 20. století meteorologové už uměli předpovídat počasí na den dopředu. Předpovídat na více dní v té době bylo nemožné, přesto došlo k určitému pokroku.

"Umění předpovídati počasí záleží na tří věcech: 1. Musí věštec co nejdříve věděti, jaké počasí bylo v celé Evropě ráno. 2. Po té musí z toho, uživ vlastních zkušeností a vědomostí zvěděti, jaké počasí bude příští den v jeho okrsku panovati. 3. Konečně musí pokud lze rychle došlé zprávy i s jeho věštbou o příštím počasí rozšířiti ve svém obvodu, aby alespoň rolníci ještě mohli užíti jich při rozvrhu prací pro příští den."

"Tak zkušení věštci uhodnou ze 100 případů 80kráte. Na více jak den předpovídati jest velmi pravděnepodobno. Vyskytují se ovšem věštci, kteří pravděpodobně předpovídati  chtějí i na delší dobu, leč to jsou předpovídání velmi pochybná, bez pevného vědeckého základu."

"Třeba že vážné předpovědi vědecké jsou skromné, jest v nich přece pokrok. A poctivě řečeno, lze i zde předpovídati jen povšechně; krásně, větrno, mírně; krásně a chladno; zamračeno a deštivo, teplo a p. j.; bližší určení jak dlouho bude to ono počasí trvati, jak se ochladí, mnoho-li bude pršeti, jak silný bude vítr a p. by sklamala. Proto směřuje moderní meteorologie k tomu:

1. vypatráti stále podrobněji znalost větrnostních poměrů na každém místě za každého rozložení tlaku vzduchu.

2. vyzvěděti známky pro odhad: a) jak rychle a jakou dráhou přeběhne určitý tvar rozložení tlaku vzduchu přes Evropu; b) ve který jiný tvar se určitý tvar rozložení tlaku vzduchu přetvořuje a jak rychle; c) jaké změny počasí podmiňují různé změny určitého a téhož tvaru rozložení tlaku vzduchu.

S postupující znalostí těch otázek stává se předpovídání bezpečnější, jest však velmi pochybno, bude-li kdy možno bez výminky dosáhnouti absolutní jistoty i jen pro příští den. Každá pomoc jest zde vítána; proto uplatňují se zde velmi dobře, ovšem více jen místně, stará pravidla selská nebo-li pranostiky, a jen málo z nich, vztahujících se na povahu povětrnosti určitých období, může i pro širší obvody pomáhati při předpovídání počasí."

Na základě povětrnostních či počasových map meteorolog znal aktuální počasí, podle kterého mohl předpovědět počasí na druhý den.  V knížce autor popisuje dopodrobna, jak souvisí vliv jednotlivých tvarů rozložení tlaku na počasí podle vybraných osm povětrnostních map.

Souvislost a vliv jednotlivých tvarů rozložení tlaku na počasí

1. Přechod jednoduchého víru minimového ... (Útvary tlakové níže s uzavřenými izobarami nebo-li uzavřená místa nízkého tlaku.)
Bývá provázen silnými větry z okolí. V našich šířkách, obzvláště v horních vrstvách atmosféry, vanou především větry západních směrů, které ženou vír nejčastěji východním směrem. Pro nás je střed tlakové níže nejblíže někde v oblasti nad Dánskem, když postupuje ze západního oceánu přes Velkou Británii, Severní moře, Dánsko a východní moře Ruska. V knížce se detailně popisuje povaha tlakové níže i nejen podle ročního období právě na příkladu přechodu z Atlantiku západního směru.

Písmena "T" a "H" znamenají v němčině "Tief" - Minimum (tlak. níže) a "Hoch" - Maximum (tlak. výše) vyznačující hodnoty nejnižšího a nejvyššího tlaku vzduchu; čáry (izobary) spojují místa stejného tlaku vzduchu; šipky značí směr větru, jejich opeření udává sílu větru; čísla u stanic značí teplotu; dále na mapě je označen popis oblohy, déšť, sníh, bouřka a mlha.

2. Přechod oblasti vysokého tlaku. ...
Jaké další počasí nastává po přechodu tlakové níže záleží na tom, zda-li poté následuje oblast vyššího tlaku vzduchu nebo další níže. Naznačuje se, jaké počasí bývá při rozšíření oblasti vysokého tlaku, které bývá rozdílné nejen podle ročního období. Dále se vysvětluje, když přechází druhá tlaková níže v souvislosti s mezitlakem.

3. Přechod vírů s krajovými útvary. ...
Téměř každý vír nízkého tlaku má krajové minimum. Vysvětluje se, jak rozdílný vliv na počasí je mezi postupujícím jádrem minima  tj. střed tlak. níže (oblast nízkého tlaku vzduchu s uzavřenými izobarami) a krajovými útvary, a jaký je rozdíl mezi krajovým minimem (oblast nízkého tlaku vzduchu) a maximem (oblast vyššího tlaku vzduchu).

4. Nejvyšší tlak má vliv na odchylku. ...
Tlaková níže udržuje svůj normální (západovýchodní) směr pokud nenarazí na překážku oblasti vysokého tlaku, tímto vlivem nastává větší rozdíl v tlaku (izobary se na sebe tlačí) a tlaková níže se odchyluje. Čím rozsáhlejší a mohutnější jest oblast vysokého tlaku, tím dochází k větší odchylce - jednoduše řečeno, neboť autor vysvětluje jakým směrem a za jakých podmínek se tlak. níže odchyluje.

5. Nejvyšší teplota odchyluje podobně jako vys. tlak. ...
Oblast vysokého tlaku s doprovodem vysoké teploty značně působí na směr pohybu tlakové níže. Všeobecně se nejvyšší teploty pohybují na jihu, čímž je zaviněno, že tlakové níže plují západovýchodním směrem. Samozřejmě, že na teplotu nejvyšší má vliv roční období, proto také směr pohybu tlak. níží se nejen podle toho mění.

 Autor se zmiňuje i o ruskoasijské tlakové výši, která se často objevuje již brzy na podzim a vydrží někdy až do jara. 

 
6. Současný vliv obou činitelů ...
Vlivem oblasti vyššího tlaku a vysoké teploty může docházet k zesilování odchylce, tedy značně se mění dráha i v případě silnější a mohutnější tlak. níže. Záleží však značně na rozložení obou činitelů. Podstata vlivu obou činitelů v odchylce vychází také z rozdílu -  při silném rozdílu tlaku vzduchu převládá vliv oblasti vyššího tlaku a při velkém rozdílu teplot se řídí vír více polohou nejvyšší teploty. Vliv nejvyšších teplot se uplatňuje v horkém létě a studené zimě, kdy jest rozdíl nejvyšší. Vliv vys. tlaku převládá na jaře a na podzim, kdy rozdíly teplot bývají nepatrné. Dále vliv vys. tlaku převládá na severní části mapy, neboť tam bývají rozdíly teplot menší než na jihu.

7. Vliv dvou oblastí vys. tlaku ...
Mezi dvěma oblastmi vys. tlaku ležící pás nižšího tlaku bývá cestou pro tlakové níže (víry minimové). Výrazná tlaková výše (tj. podle knihy maximum) s nejvyšší teplotou určuje směr tlakových níží. V situaci, kdy severní oblast vys. tlaku je silnější než na jihu, převládá severní, i když všeobecně bývají na jihu vyšší teploty a vliv takové oblasti často níže ovlivňuje.

8. Vznik krajových brázd minimových. ... (Brázda nízkého tlaku)
Oblast vys. tlaku odporuje pohybu krajového útvaru tlak. níže, jež krouží okolo hlavního víru. Blíží-li se krajový útvar tlak. níže k ležící oblasti vys. tlaku v předu, stupňují se rozdíly tlaku na přední straně. Když na obou stranách kraj. útvaru nízkého tlaku se izobary sbližují, tak se okrouhlý tvar dlouží a uží v podlouhlou brázdu nízkého tlaku krajovou. To se děje obzvláště, když na přední straně kraj. tlak. níže panují vysoké teploty, které zesilují účinek oblasti vys. tlaku. Proto se taková kraj. brázda nízkého tlaku objevuje často v teplém období, především když předtím bylo jasno. Při brázdách níz. tlaku jsou přední a zadní strana blízko u sebe, proto v takové oblasti následují změny rychle za sebou. Vzduch v úzké brázdě vystupuje rychle nahoru. V brázdě nízké tlaku se tvoří velmi vysoko kupící se mračna, vodní kapky a kroupy. Proto se při přechodu takové brázdy nízkého tlaku vyvíjí přívalový déšť. Vzduch rychle stoupá a mísí se s větry na zadní straně, které se ochladí, a ochlazené těžké vrstvy vzduchu na zpáteční straně se vrhají velkou rychlostí dolů, takže po dostavení přívalového deště začne obyčejně foukat silný studený vítr.  Autor to samozřejmě vysvětluje detailněji stejně jako u všech zmíněných bodů.

9. Rozklad částečných minim. ...
Když mezi brázdou níz. tlaku působí dvě oblasti vys. tlaku, vznikne mezi oběma oblastmi velmi úzký příkop níz. tlaku. Brázda se snaží dále pohybovat mezi oběma oblastmi vys. tlaku a osamostatní se. Po odtržení samostatný vír tvoří krajové útvary, čímž způsobuje více deštivé počasí. Nezmění-li se delší dobu rozložení vzduchu, uvolní se od hlavního víru více částečných útvarů nízkého tlaku, takže se jich utvoří celý řetěz. Pokud přecházejí přes naše území, přináší při svém zdlouhavém pohybu déle trvající deště s nápadně silným otáčením větrů, neboť každé jádro tlakové níže tvoří samostatný systém větrů. Tlakoměr klesá málo, protože jsou jen slabě vyvinuty.

10. Změna vírů. ...
Když na konci příkopu níz. tlaku se vyskytuje druhá silnější tlak. níže mezi dvěma oblastmi vys. tlaku, částečné málo vyvinuté tlak. níže s rostoucí rychlostí se s hlavním vírem níz. tlaku slučuje. Poté vzniká značně silnější vír, který přirozeně nad krajinou způsobuje silnější deště. Nejčastěji však tlak. níže zesilují již před sloučením. Děje-li se tak, když v okolí nejsou značné rozdíly tlaku a teplot, které by určovaly směr pohybu vírů. Obyčejně dvě oblasti vys. tlaku se spojí a příkop níz. tlaku se zplošťuje, přičemž vznikající společná tlak. výše značně zesiluje.

11. Bouřlivé rozložení. ...
Výskyt bouřlivého počasí se naskýtá při přechodu tlak. níží za určitých podmínek. První podmínkou jest dostatečně vysoká vlhkost vzduchu a vysoká teplota vzduchu. Nejpříznivější situace bývá při přechodu krajové nebo částečně vyvinuté tlak. níže za teplého ročního období po jasném počasí, nebo když přechází poslední z více kraj. nebo částečných tlak. níží, na jejichž zadní straně vanou větry, které pochází z vysokého severu.

12. Význam oblastí vys. tlaku. ...
Oblasti vys. tlaku nevyvolávají vítr, srážky, ani zamračení; pro praktické účely se chovají pasivně. Způsobují jen menší či větší sucho a umožňují tím jen větší pohlcování nebo sálání tepla. Zdá se, že jejich vytvoření a pohyb je ovlivněno chováním sousedních vírů nízkého tlaku. Ale i když jen zdánlivě se tlaková výše pohybuje samostatně, obyčejně brzy po tom se objeví na mapě tlak. níže, která pohyb vyvolala. Také vzrůst tlak. výší je určován sousedními tlak. nížemi. Pouze v jednom případě se oblasti vys. tlaku se mění bez vlivu tlak. níže, a to tehdy, když v zimním období oblast vys. tlaku přechází z moře na pevninu. V tom případě tlak. výše značně zesiluje; zvláště když přináší vyjasnění. To souvisí s klesající teplotou, která způsobuje zhuštění vzduchu a tím také zesílení tlaku vzduchu. Oblasti vys. tlaku se hlavně uplatňují tím, že odporují přibližujícím se vírům níz. tlaku a odchylují je z jejich směrů.

A jak v té době předpovídání počasí fungovalo? V dopoledních hodinách přicházely telegrafické zprávy ze 143 stanic o ranním a nejčastěji také večerním měření z předchozího dne. Státem byl zřízen zvláštní telegrafní úřad v c. k. ústředně (pro meteorologická pozorování). Celé dopoledne činný telegrafista přijímal telegrafy a dalším ústřednám telegrafoval. Zprávy obsahovaly informace o tlaku vzduchu, teplotě vzduchu, směru a síle větru, zamračenosti, srážkách, nejvyšší a nejnižší teplotě během posledních 24 hodin. Telegrafické sdělení odpovědný úředník vepsal do natisknuté tabulky telegrafické zprávy počasové. Večerní pozorování se zapisovalo zvláště. Na mapách Evropy úředník vyznačil rozložení tlaku vzduchu pro večer (21 hod.) předchozího dne a na druhé mapě rozložení tlaku mezi 7 až 8 hod. ráno současného dne, spojil místa stejného tlaku po 5 mm rozdílu izobarami a současně na větší mapě pro Rakousko-Uhersko kreslil mapu s izobarami jen v 1 mm rozdílu. Tak tímto způsobem vznikaly tři směrodatné povětrnostní mapy: rozložení tlaku ráno a na večer předchozího dne a rozložení tlaku v aktuální den včetně zmíněné mapy pro Rakousko-Uhersko. Poté se mapy porovnávaly, aby se zjistila změna rozložení tlaku od předešlého dne, čímž se získal pokyn pro další postup těch změn, tedy předpověď rozložení tlaku pro příští  a další druhý den. Tyto těžkosti se snažila překonávat ústředna ve Vídni tím, že obdržela v poledne z 12 meteorologických stanic informace o změnách. Na základě těch telegramů přezkoušel přednosta oddělení navržení rozložení tlaku vzduchu pro příští den. Až tedy po řádné kontrole se přikročilo k řádné předpovědi, která byla předložena řediteli ústředny.

"Jestli se tedy sem tam některá předpověď nepodaří, nelze se diviti, neboť doposud nikdo nepředpoví bezpečně, a musíme spokojiti se zatím s pravděpodobností 85 mezi 100 o všeobecné povaze počasí. Kdo s tím není spokojen, nechť věří všelijakým šarlatánům, kteří sice více slibují, ale ještě méně splní, sotva 50 procent. Věda meteorologická musí upřímně doznati co může, neboť klamati příčí se snaze po pravdě."

"Zní-li na př. předpověď: - Krásně, teplo, náklonnost k bouřce -, nebo: - převážně jasno, mírné teplo, místní bouřky -, lze přece výlet konati, neboť sázíme 85 proti 15, že bude pěkně a bouřce se vyhneme."

"Zní-li předpověď: - Proměnlivo s místními srážkami - lze nadíti se, že srážky budou malé a tím se říditi. K pracím a podnikům, jež spolehlivě potřebují pěkného počasí, nelze ovšem voliti dnů, na které předpovídá se deštivo, jelikož v 85 případech proti 15 bude pršeti."

"Často se předpověď nespravedlivě posuzuje a žádá se na ni více, než podati jest s to a chce. Zní-li na př.: - Převážně jasno, se tvořením mračen a teplo, znenáhla hůře. - Jestli pak, vzdor tomu, že v předpovědi není zmínky o dešti, přece se tam buď přeháňka nebo na večer delší déšť nastane, nelze činiti předpovědi žádných předhůzek. Předpověď označila zcela dobře všeobecnou polohu počasí a předpověděvši jednak tvoření mračen o páte a znenáhlé zhoršení, tak nelze přece vylučovati deštivo."
...

A jakým způsobem se předpovědi šířily? Předpovědi se telegraficky posílaly na poštovní stanice, které se pro veřejnost na místo určené vyvěšovaly. Ve větších obcích byla potřeba, aby někdo znalejší vyvěšenou šifrovanou předpověď rozluštil a postaral se o to, aby byla na více veřejných místech doručena  (v kavárnách, restauracích a hostincích). Do okolí se mohla zpráva roznést posly, ale rychleji se dala šířit optickým znamením vyrobené z proutí v podobě čtyř těles: čtverec o průměru 1,5 m, obdélník o průměru 2,5 m, koule o průměru 1,5 m a kužel o průměru 1,5 m. Čtverec značil pěkné počasí, obdélník špatné počasí s deštěm, koule proměnlivo. Kužel se přidával k ostatním a značil nad nimi bouřku, pod nimi teplotu. Kužel a pod ním čtverec značil pěkně s náklonností bouřky (místy bouřky) atd. Kužel s vrcholem nahoru značil vzrůstající teplotu a s vrcholem dolů klesající teplotu. Značky se různě kombinovaly, tak aby se nejlépe a jednoduše popsala předpověď.

Byly to první počátky moderní synoptické meteorologie, kdy se předpovídalo počasí na základě řádných vědeckých podkladů. Předpovědi počasí byly založeny na pečlivém rozboru povětrnostní situace.

Článek vznikl podle předlohy "Předpovídání počasí", Ing. A. Večeř, 1914