Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O povětrnosti

4. 09. 2017 20:12:26
V druhé polovině 19. století byla sepsána zajímavá naučná knížka od významného českého matematika, učitele a spisovatele Františka Josefa Studničky pojednávající o poznatcích z oblasti vědního oboru meteorologie.
Dr. J.F. Studnička byl proferosem na vysokém učení pražském, který uvedl pro "Spolek pro vydávání laciných knih českých" dva spisy - "O soustavě sluneční", Matice lidu č. 5, Praha 1868 a "O povětrnosti", Matice lidu č. 6, Praha 1872.

V knížce "O povětrnosti" je obsaženo 164 stran; jedná se o velmi slabý spis, který je vhodný na různé cesty, čehož jsem hojně využíval. Součástí spisu je "Deštopisná mapa zemí koruny České". Už v té době se měřily srážky a pozorovatelé tak měli dobrý přehled o rozdílnosti úhrnů mezi jednotlivými krajinami. Podle mapky lze usoudit, že nejnižší úhrn srážek připadalo na okolí Prahy, Brna a Dunaje, přičemž nejvyšší se vyskytoval v Krkonoších a na Šumavě. Byly to první počátky soustavného měření hydrologických veličin a prvků, neboť byla založena první síť srážkoměrných stanic.


..."Sledujeme-li na této mapce běh jednotlivých rovnodeštnic, poznáme lépe zvláštnosti dešťopisné, nežli bychom z popisu sebe důkladnějšího pojali; zejmena tu vidíme, jak od středu země, kde množství srážek jen 12 - 15" měří, k pohraničným horám přibývá ročního množství spadlé vody, kteréž v Krkonoších a zejmena na Šumavě dosahuje výše tropické."...


V úvodu autor poznamenal, že v mateřském jazyce již nebylo o meteorologii napsáno mnoho. Uvedl dílo od Vojtěcha Šafaříka z r. 1852 "Nástin meteorologie", o 11 let později vydané "Vzduchosloví s ohledem na rolnictví" od Jana Palackého a z r. 1864 své vlastní "Meteorologie čili popis a výklad všech úkazů povětrných". Dvěma posledním se nedostalo valnému rozšíření, posteskl si. Cílem spisu bylo stručně vysvětlit všechny známé poznatky týkající se povětrnostních jevů.


Ačkoli v té době se neumělo ještě předpovídat počasí, v knížce jsou uvedeny základy meteorologie, které se učí zajisté studenti až dodnes, pochopitelně s drobnými úpravami. V průběhu 20. století se meteorologie začala dělit na mnoho oborů podle určitého zaměření, přičemž se začala samostatně a komplikovaně dělit i klimatologie. Dříve v 19. století, pokud se nemýlím, se začala rozvíjet makroklimatologie, což jednodušeji znamená měření základních meteorologických prvků ve správné výšce, díky čemuž se popisují (makro) klimatické poměry. Správné umístění přístrojů, aby byl vyloučen vliv povrchu zemského na změny meteorologických prvků, se týkalo spíše pozdějšího období. V 19. století začala vznikat klimatologie čili geografická meteorologie; měřily se základní meteorologické prvky a byly známy průměrné hodnoty pro určitá místa, které slouží k porovnání a k dalšímu zpracování budoucích dat. Historická měřící stanice v pražském Klementinu má např. význam pro výzkum městského klimatu, přičemž další jiná využití nejsou příliš vhodná - měření makrometeorologických prvků nejsou reprezentativní.


V knížce J.F. Studničky se pojednává o vzduchu a jeho složení, o atmosféře a návaznosti těchto pojmů; o teplotě vzduchu, zemském povrchu a vlastnostech proudění vzduchu při rozdílných teplotách. Dále autor představuje tehdejší teploměr či thermometr. Vysvětluje rozdílnost měřících jednotek a sepsal rovnici, jak jednotky převádět. Kromě Celsiův stupeň se dříve u nás požíval i Réaumurův - autor ve své práci použil kombinaci obojího.


"Často se jedná o to, aby se znala pro jistý čas na př. den teplota nejnižší a nejvyšší, aniž by nutno bylo stále teploměr pozorovati; k tomu cíli slouží dva spojené ležaté teploměry (obr. 3.), z nichž první A obsahuje rtuť, druhý B barevný líh. Nad sloupcem rtuťovým jest malý váleček železný v, jejž stoupající rtuť před sebou pošinuje, klesající však nechává ležeti; v sloupci líhovém jest pak dutá kulička skleněná neb dvě spojené k, kteréž naopak stoupající líh nechává ležeti, klesající však s sebou táhne. Tímto zařízením se stává, že váleček železný tam se uloží, kam rtuť při nejvyšší teplotě dostoupila, čímž právě se naznačí tato výstřední teplota, kdežto naopak skleněná kulička v druhé rource tam se zastaví a zůstane ležeti, kde líh byl nejníže a tudíž ukazoval nejnižší teplotu."


V knížce vysvětluje vliv Slunce i s návazností vlivu otáčení Země kolem Slunce a své osy na teploty vzduchu. Učí počítat průměrnou teplotu a na ukázku představuje porovnávání měření během dne a mezi jednotlivými měsíci.


"Znázorníme-li výsledky mnohaletých pozorování, které právě byly uvedeny, obdržíme obr. 7., na němž přehlédnouti lze průběh teploty, jak se ročně v Praze průměrně opakuje; vidíme tu, že z jara rychle stoupá, v letě málo se mění a na podzim opět rychle klesá, načež v zimních měsících jen v úzkých mezích se mění.


Odchylky od tohoto průběhu představují nám pak měsíce a roky studenější neb teplejší, nežli jak mají býti, při čemž poznamenati sluší, že v jisté delší řadě roků jest počet chladnějších zim menší, let větší.
A jako v Praze, pozorují se podobné změny po celých Čechách, v Evropě, po celém povrchu zemském s tím jenom rozdílem, že nepřipadá nejnižší a nejvyšší teplota všude na tytéž měsíce a že rozdíl obou jest skoro všude jiný, menší v krajinách horkých, větší v krajinách studených..."


V kapitole "Jak působí povaha místní na teplotu denní i roční" se rozebírá jednotlivé zvláštnosti, které mohou ovlivnit teplotu vzduchu. Patří mezi ně vliv půdy, povaha okolí, vliv vodstva a výška nad mořem.


"teplotu snižuje:
1. četný počet pošmourných dní v letě, kde slunce skrze oblaky proniknouti nemůže, a jasných nocí v zimě, kde vyzařování tepla výdatně se děje;
2. rozsáhlé lesy a bařiny na blízku rozložené;
3. blízké pobřeží studeným proudem stále oplakované;
4. vysoké pohoří nakupené na jihu neb na straně, okdud teplé větry vanou;
5. značná výška nad mořem daleko vzdáleným;
teplotu zvýšuje:
1. jasné nebe za dnů letních, pošmourné nebe v noci zimní;
2. sousedství teplé krajiny, z níž často vítr věje;
3. hory proti studeným větrům co chránící stěna rozložené;
4. blízké západní pobřeží na severní, východní pak na jižní polokouli;
5. nízké položení nad mořem.

Konečně poznáváme ze všech tuto vytknutých podmínek, jak složitého rázu jsou příčiny všech proměn na teploměru pozorovaných a jak rozmanité základy mají anomalie svrchu vytknuté."

Autor klade důraz na významnost proudění vzduchu. Podle měření byla sestavena stupnice vlastnosti větrů podle rychlosti, která se dodnes nezměnila. Podle směru větru se dalo hrubě předpovídat celková povaha počasí, protože pochopitelně se vědělo z jakého směru vane studený a naopak.

"Co dosud bylo řečeno o podstatě jednotlivých větrů vůbec, nutí nás rozeznávati dva od sebe velmi rozdílné druhy větrů a sice pravidelné neb občasné, periodické, které se zakládají na vlivu slunečního tepla periodicky se měnícího, a náhodné neb zvláštní větry, jichž původ hledati sluší v náhodném setkání se jistých okolností, zejmena místních."

Dále jednotlivá dělení blíže nastínil. Z čehož dále plyne, že se v knize píše i o vlivu větrů na teplotu. Trpělivě předci sledovali počet větrů ze všech světových stran; podle výpočtu hojnosti a měření teploty bylo statisticky zjišťováno, u kterých druhů větrů byla teplota nejvyšší a nejnižší atd.

Ze spisu nabývám dojmu, že měření tlaku v té době byla poměrně moderní disciplína; vědělo se totiž už, že změna tlaku znamená předzvěst příštího počasí. Tlakoměr obsahoval jednotlivé škály, podle kterých se pokoušelo odhadnout předpověď počasí. Byl to však jen pokus - možná jen marketingový tah, protože samozřejmě často povaha počasí neodpovídala tomu, co udávala hladina rtuti k jednotlivé škále.

"Především nesmíme zapomenouti, že tlakoměr sám o sobě neudává povětrnost, nýbrž jen tlak vzduchu, že tedy škála povětrnosti jest jen odvozená ze souvislosti tlaku a změn povětrných, kteráž v letě jinak vypadá nežli v zimě.

Mimo to musíme míti na zřeteli, že tlakoměr pro jedno místo upravený nemůže na každém jiném místě stejné služby konati. ..."

V poslední kapitole se píše o vlhkosti vzduchu a poté s návazností je vysvětlena příčina vzniku podružných prvků jako jsou rosa, jíní, mlha a oblaky. F.J. Studnička mnohokráte v knize upozorňuje na významnost lesů, mokřadů a rybníků; byl si totiž vědom toho, že nerozumným mýcením lesů se ztrácí vlhkost - čili se sníží výparnost a krajina se začíná nebezpečně vysušovat. Jakož příklad uvedl Španělsko, vyprahlou pustou krajinu s nedostatkem půdní vláhy. Zdůraznil, že nebezpečné bouřky, z nichž padají kroupy, které ničí úrodu, se v předchozím století nevyskytovaly. Prý takový extrémní nezmar počasí odstartoval právě od té doby, co se u nás kvůli polím vysušovala krajina; hlavně na příznivých místech se objevovalo četné krupobití. Dokonce sám čtenáře vyzývá k vysazování stromů všude, kde je to jen možné. Je zajímavé, že téma, které je dnes aktuální, trápilo i obyvatele cca. před 145 lety, kdy se ještě tolik nestavělo a neexistovaly dálnice.

Další zdroj: Inženýrská meteorologie a klimatologie, Ladislav Smolík a Vladimír Stružka, r. 1959​

Autor: Petr Hlinomaz | pondělí 4.9.2017 20:12 | karma článku: 8.16 | přečteno: 287x

Další články blogera

Petr Hlinomaz

Liberálové nejsou vlastizrádci

Miroslav Kalousek se dopustil hrubé urážky, když liberálně smýšlející označil za vlastizrádce. A to jenom proto, že si přejí referendum o setrvání v EU.

11.8.2017 v 13:55 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 662 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Meteorologická stanice v Ondřejově

Ondřejov se nachází v krajině českého malíře a spisovatele Josefa Lady s krásnými stezky a výhledy na zalesněné kopce a okolní malebné vesničky. Z hlediska meteorologického jsou jednotlivá díla J. Lady zajímavá.

31.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 530 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Úskalí předpovědních modelů počasí

Lidé si v poslední době zvykli sledovat norský předpovědní model počasí, protože si myslí, že je přesnější. Modely však nedokáží nahradit zkušenost meteorologa, který předpověď připravuje.

17.6.2017 v 9:30 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 98 |

Jan Fikáček

Vidíme hvězdy v minulosti, nebo v současnosti?

Jedno oblíbené klišé populárních astronomických a fyzikálních pořadů je, že hvězdy vidíme v minulosti, tedy zpožděně o dobu, po kterou letí paprsky od hvězd k nám. Jenže i samotný Einstein zmínil i jinou možnost.

19.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 655 | Diskuse

Zdenek Slanina

Erwin Schrödinger: Rakouská štvanice 1938 - na prostopášníka co neodpřísáhl věrnost Vůdci

Rok 1938 dal Schrödingerovým bohabojným spoluobčanům do ruky hůl na toho bezvěrce, co porušuje posvátná přikázání. Schrödinger byl z university vyhozen ministerským výměrem z 26.8.1938 s poučením, že proti výměru není odvolání.

19.9.2017 v 3:33 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 468 |

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.23 | Přečteno: 700 | Diskuse
Počet článků 256 Celková karma 12.23 Průměrná čtenost 770

Jsem svobodomyslný člověk ... Píši příspěvky o liberální politice, počasí a globálním oteplování. Spravuji fb. stránku Počasí a klima.

Jsem členem Strany svobodných občanů.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.