O povětrnosti

4. 09. 2017 20:12:26
V druhé polovině 19. století byla sepsána zajímavá naučná knížka od významného českého matematika, učitele a spisovatele Františka Josefa Studničky pojednávající o poznatcích z oblasti vědního oboru meteorologie.
Dr. J.F. Studnička byl proferosem na vysokém učení pražském, který uvedl pro "Spolek pro vydávání laciných knih českých" dva spisy - "O soustavě sluneční", Matice lidu č. 5, Praha 1868 a "O povětrnosti", Matice lidu č. 6, Praha 1872.

V knížce "O povětrnosti" je obsaženo 164 stran; jedná se o velmi slabý spis, který je vhodný na různé cesty, čehož jsem hojně využíval. Součástí spisu je "Deštopisná mapa zemí koruny České". Už v té době se měřily srážky a pozorovatelé tak měli dobrý přehled o rozdílnosti úhrnů mezi jednotlivými krajinami. Podle mapky lze usoudit, že nejnižší úhrn srážek připadalo na okolí Prahy, Brna a Dunaje, přičemž nejvyšší se vyskytoval v Krkonoších a na Šumavě. Byly to první počátky soustavného měření hydrologických veličin a prvků, neboť byla založena první síť srážkoměrných stanic.


..."Sledujeme-li na této mapce běh jednotlivých rovnodeštnic, poznáme lépe zvláštnosti dešťopisné, nežli bychom z popisu sebe důkladnějšího pojali; zejmena tu vidíme, jak od středu země, kde množství srážek jen 12 - 15" měří, k pohraničným horám přibývá ročního množství spadlé vody, kteréž v Krkonoších a zejmena na Šumavě dosahuje výše tropické."...


V úvodu autor poznamenal, že v mateřském jazyce již nebylo o meteorologii napsáno mnoho. Uvedl dílo od Vojtěcha Šafaříka z r. 1852 "Nástin meteorologie", o 11 let později vydané "Vzduchosloví s ohledem na rolnictví" od Jana Palackého a z r. 1864 své vlastní "Meteorologie čili popis a výklad všech úkazů povětrných". Dvěma posledním se nedostalo valnému rozšíření, posteskl si. Cílem spisu bylo stručně vysvětlit všechny známé poznatky týkající se povětrnostních jevů.


Ačkoli v té době se neumělo ještě předpovídat počasí, v knížce jsou uvedeny základy meteorologie, které se učí zajisté studenti až dodnes, pochopitelně s drobnými úpravami. V průběhu 20. století se meteorologie začala dělit na mnoho oborů podle určitého zaměření, přičemž se začala samostatně a komplikovaně dělit i klimatologie. Dříve v 19. století, pokud se nemýlím, se začala rozvíjet makroklimatologie, což jednodušeji znamená měření základních meteorologických prvků ve správné výšce, díky čemuž se popisují (makro) klimatické poměry. Správné umístění přístrojů, aby byl vyloučen vliv povrchu zemského na změny meteorologických prvků, se týkalo spíše pozdějšího období. V 19. století začala vznikat klimatologie čili geografická meteorologie; měřily se základní meteorologické prvky a byly známy průměrné hodnoty pro určitá místa, které slouží k porovnání a k dalšímu zpracování budoucích dat. Historická měřící stanice v pražském Klementinu má např. význam pro výzkum městského klimatu, přičemž další jiná využití nejsou příliš vhodná - měření makrometeorologických prvků nejsou reprezentativní.


V knížce J.F. Studničky se pojednává o vzduchu a jeho složení, o atmosféře a návaznosti těchto pojmů; o teplotě vzduchu, zemském povrchu a vlastnostech proudění vzduchu při rozdílných teplotách. Dále autor představuje tehdejší teploměr či thermometr. Vysvětluje rozdílnost měřících jednotek a sepsal rovnici, jak jednotky převádět. Kromě Celsiův stupeň se dříve u nás požíval i Réaumurův - autor ve své práci použil kombinaci obojího.


"Často se jedná o to, aby se znala pro jistý čas na př. den teplota nejnižší a nejvyšší, aniž by nutno bylo stále teploměr pozorovati; k tomu cíli slouží dva spojené ležaté teploměry (obr. 3.), z nichž první A obsahuje rtuť, druhý B barevný líh. Nad sloupcem rtuťovým jest malý váleček železný v, jejž stoupající rtuť před sebou pošinuje, klesající však nechává ležeti; v sloupci líhovém jest pak dutá kulička skleněná neb dvě spojené k, kteréž naopak stoupající líh nechává ležeti, klesající však s sebou táhne. Tímto zařízením se stává, že váleček železný tam se uloží, kam rtuť při nejvyšší teplotě dostoupila, čímž právě se naznačí tato výstřední teplota, kdežto naopak skleněná kulička v druhé rource tam se zastaví a zůstane ležeti, kde líh byl nejníže a tudíž ukazoval nejnižší teplotu."


V knížce vysvětluje vliv Slunce i s návazností vlivu otáčení Země kolem Slunce a své osy na teploty vzduchu. Učí počítat průměrnou teplotu a na ukázku představuje porovnávání měření během dne a mezi jednotlivými měsíci.


"Znázorníme-li výsledky mnohaletých pozorování, které právě byly uvedeny, obdržíme obr. 7., na němž přehlédnouti lze průběh teploty, jak se ročně v Praze průměrně opakuje; vidíme tu, že z jara rychle stoupá, v letě málo se mění a na podzim opět rychle klesá, načež v zimních měsících jen v úzkých mezích se mění.


Odchylky od tohoto průběhu představují nám pak měsíce a roky studenější neb teplejší, nežli jak mají býti, při čemž poznamenati sluší, že v jisté delší řadě roků jest počet chladnějších zim menší, let větší.
A jako v Praze, pozorují se podobné změny po celých Čechách, v Evropě, po celém povrchu zemském s tím jenom rozdílem, že nepřipadá nejnižší a nejvyšší teplota všude na tytéž měsíce a že rozdíl obou jest skoro všude jiný, menší v krajinách horkých, větší v krajinách studených..."


V kapitole "Jak působí povaha místní na teplotu denní i roční" se rozebírá jednotlivé zvláštnosti, které mohou ovlivnit teplotu vzduchu. Patří mezi ně vliv půdy, povaha okolí, vliv vodstva a výška nad mořem.


"teplotu snižuje:
1. četný počet pošmourných dní v letě, kde slunce skrze oblaky proniknouti nemůže, a jasných nocí v zimě, kde vyzařování tepla výdatně se děje;
2. rozsáhlé lesy a bařiny na blízku rozložené;
3. blízké pobřeží studeným proudem stále oplakované;
4. vysoké pohoří nakupené na jihu neb na straně, okdud teplé větry vanou;
5. značná výška nad mořem daleko vzdáleným;
teplotu zvýšuje:
1. jasné nebe za dnů letních, pošmourné nebe v noci zimní;
2. sousedství teplé krajiny, z níž často vítr věje;
3. hory proti studeným větrům co chránící stěna rozložené;
4. blízké západní pobřeží na severní, východní pak na jižní polokouli;
5. nízké položení nad mořem.

Konečně poznáváme ze všech tuto vytknutých podmínek, jak složitého rázu jsou příčiny všech proměn na teploměru pozorovaných a jak rozmanité základy mají anomalie svrchu vytknuté."

Autor klade důraz na významnost proudění vzduchu. Podle měření byla sestavena stupnice vlastnosti větrů podle rychlosti, která se dodnes nezměnila. Podle směru větru se dalo hrubě předpovídat celková povaha počasí, protože pochopitelně se vědělo z jakého směru vane studený a naopak.

"Co dosud bylo řečeno o podstatě jednotlivých větrů vůbec, nutí nás rozeznávati dva od sebe velmi rozdílné druhy větrů a sice pravidelné neb občasné, periodické, které se zakládají na vlivu slunečního tepla periodicky se měnícího, a náhodné neb zvláštní větry, jichž původ hledati sluší v náhodném setkání se jistých okolností, zejmena místních."

Dále jednotlivá dělení blíže nastínil. Z čehož dále plyne, že se v knize píše i o vlivu větrů na teplotu. Trpělivě předci sledovali počet větrů ze všech světových stran; podle výpočtu hojnosti a měření teploty bylo statisticky zjišťováno, u kterých druhů větrů byla teplota nejvyšší a nejnižší atd.

Ze spisu nabývám dojmu, že měření tlaku v té době byla poměrně moderní disciplína; vědělo se totiž už, že změna tlaku znamená předzvěst příštího počasí. Tlakoměr obsahoval jednotlivé škály, podle kterých se pokoušelo odhadnout předpověď počasí. Byl to však jen pokus - možná jen marketingový tah, protože samozřejmě často povaha počasí neodpovídala tomu, co udávala hladina rtuti k jednotlivé škále.

"Především nesmíme zapomenouti, že tlakoměr sám o sobě neudává povětrnost, nýbrž jen tlak vzduchu, že tedy škála povětrnosti jest jen odvozená ze souvislosti tlaku a změn povětrných, kteráž v letě jinak vypadá nežli v zimě.

Mimo to musíme míti na zřeteli, že tlakoměr pro jedno místo upravený nemůže na každém jiném místě stejné služby konati. ..."

V poslední kapitole se píše o vlhkosti vzduchu a poté s návazností je vysvětlena příčina vzniku podružných prvků jako jsou rosa, jíní, mlha a oblaky. F.J. Studnička mnohokráte v knize upozorňuje na významnost lesů, mokřadů a rybníků; byl si totiž vědom toho, že nerozumným mýcením lesů se ztrácí vlhkost - čili se sníží výparnost a krajina se začíná nebezpečně vysušovat. Jakož příklad uvedl Španělsko, vyprahlou pustou krajinu s nedostatkem půdní vláhy. Zdůraznil, že nebezpečné bouřky, z nichž padají kroupy, které ničí úrodu, se v předchozím století nevyskytovaly. Prý takový extrémní nezmar počasí odstartoval právě od té doby, co se u nás kvůli polím vysušovala krajina; hlavně na příznivých místech se objevovalo četné krupobití. Dokonce sám čtenáře vyzývá k vysazování stromů všude, kde je to jen možné. Je zajímavé, že téma, které je dnes aktuální, trápilo i obyvatele cca. před 145 lety, kdy se ještě tolik nestavělo a neexistovaly dálnice.

Další zdroj: Inženýrská meteorologie a klimatologie, Ladislav Smolík a Vladimír Stružka, r. 1959​

Autor: Petr Hlinomaz | pondělí 4.9.2017 20:12 | karma článku: 11.04 | přečteno: 947x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 117 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 513 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 273 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 813

Píši příspěvky o liberální politice, počasí a globálním oteplování. Spravuji fb. stránku Počasí a klima.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...